Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Barvy a genetika

3. 4. 2006


Zbarvení koní a jeho dědičnost

 Ač barva neurčuje kvalitu koně, hraje v jeho výběru velkou roli. Teoreticky by se dala přirovnat k barvě auta. Je fakt ,že červené auto není lepší než zelené, ale kolika lidem se více líbí zelená a kolika červená či jiná barva a jen díky oné barvě toto auto upřednostní před tím druhým, ačkoliv jinak jsou stejná a barva má jen estetický vliv.

Přestože tedy všichni víme, že „barva nejezdí“, každý člověk má určitý vkus a preferuje určité zbarvení. Je spousta lidí ,kterým uhranuli bělouši, jiní preferují vraníky, žluťáky či strakáče atd. V tomto článku si tedy řekneme jak se barva dědí, které barvy známe, jak jsou založeny geneticky a jak vypadají napovrch.

Musím ještě podotknout , že náhled Evropy se trošku liší od pojetí Ameriky, ale já se budu držet genetických poznatků a budu uvádět u každé barvy pokud možno správný název v češtině, v angličtině a do závorky další používané označení, aby bylo možno se lépe orientovat. Rovněž chci upozornit ,že některé barvy v češtině nemají své anglické ekvivalenty a opačně. A nyní si uděláme zkrácený výlet do genetiky, abychom pochopili jak funguje dědičnost barev a jaké tedy můžeme předpokládat zbarvení třeba u námi velmi očekávaného potomka naší klisny ,pokud známe barvu rodičů, sourozenců a polosourozenců, případně prarodičů.

Takže začneme tím ,že si vysvětlíme , že dědičnost zbarvení je znak kvalitativní , stejně jako rohatost u krav a koz, tvar hřebínku u slepic atd. Toto znamená ,že prostředí působí na projev těchto znaků nepatrně. Je jedno jestli se kráva narodila na rovníku nebo někde v tundře ,jestli je dobře krmená či špatně , prostě pokud má geneticky danou rohatost, bude rohatá za všech okolností…. Zrovna tak pokud je kůň ryzák , tak i když bude v různém prostředí zůstane zrzavý…. Opak tvoří znaky kvantitativní, které velice ovlivňuje prostředí – jako příklad uvádím laktaci krávy či klisny. Pokud laktující samice nebude mít žrádlo, bude stresovaná, nemocná atd. nebude mléko a naopak bude-li vyhověno jejím nárokům , je schopná podat maximální výkon. Zde se jedná hlavně o to, že geneticky sebelepší jedinec bez adekvátního prostředí není schopen plně uplatnit takový výkon ,na který má. Toto se ovšem netýká barvy srsti.

Jednotlivé geny pro určitou vlastnost, tedy i barvu, se nacházejí na chromozomech na místech,která označujeme jako lokusy. Na jednom lokusu se vyskytují tzv. alely ,které tvoří páry (potomek samozřejmě získá od každého rodiče pouze jednu alelu z páru nikoliv celý pár). Alely se označují malými a velkými písmeny abecedy. Ty označené velkým písmenem např. A jsou dominantní nad těmi , které jsou označeny malými písmeny – tedy a – ty jsou ve vztahu k A recesivní. Z této alelové dvojice mohou vzniknout tyto kombinace alel- AA, Aa nebo aa. Jedinec , který má alelový pár AA nebo aa je označován v tomto znaku za homozygota, v případě AA za dominantního, u aa za recesivního. Naopak jedinec se smíšeným párem tedy Aa je označen v tomto znaku jako heterozygot. Dále je nutné vědět ,že barvu u koní určuje cca 12 genů, to znamená 12 párů alel a ty navzájem na sebe rovněž působí a to buď epistaticky- to znamená ,že třeba gen B v homozygotním a heterozygotním stavu (BB,Bb) převládá nad genem A. Gen B je tedy vůči genu A epistatický nebo-li dominantní. Ovšem určité geny mohou potlačit i epistatické geny v recesivním stavu (bb).

Geny zpravidla zodpovědné za barvu koní považujeme za geny s velkými účinky tzv. major geny. Což v podstatě lze vysvětlit tak ,že na projevení znaku stačí málo genů – mají velký účinek.Pokusím se hodně zjednodušit jak to funguje s tou dědičností genů všeobecně.

Jistě znáte takové ty obrázky molekul DNA které nesou genetickou informaci a vypadají jako zkroucený žebřík.

Ten pokroucený žebřík se nazývá dvoušroubovice DNA (dezoxyribonukleová kyselina) .Takže ho "rozbalíme a přežehlíme", aby se to nekroutilo. Fajn, máme z toho něco jako obyčejný dřevěný žebřík. Představte si že na každé příčce žebříku jsou dvě alely- na každé straně jedna a tou příčkou jsou spojené. Patrně se zdá logické při dělení vzít "motorovou pilu" a přejet všechny ty spojovací příčky uprostřed a zůstanou z toho dvě půlky genetické informace- to je sice správné,ale ne zcela. Při buněčném dělení než dojde k tomu poslednímu a definitivnímu rozdělení genetické informace napůl se totiž  alely na svých příčkách navzájem promíchají, takže vznikne mnoho různých kombinací a sem tam i mutací- občas se něco ztratí, něco zase přidá a pak teprve po té "výměně" zcela náhodné se to rozdělí na půl. Tím vznikne spousta různých genotypů a obrovská variabilita a nikdy ti nezůstane po kupě celá genetická půlka informace po otci či matce nezměněna. A to je ten pokrok a vývoj a vývin, nebo také degenerace. To samé vznikne u druhého partnera rodičovského páru. Máte jedinou jistotu- nemůže se Vám tam přimíchat žádný gen, který rodiče v genotypu nemají (pokud ho genový inženýr uměle nevnese). A vzhledem k tomu, že spousta genů se v určité kombinaci nemůže projevit, ale v nové kombinaci u potomka třeba ano- tak pak tzv. "mrkáš na drát" co v tom potomkovi všechno je. Takže samotná barva nemůže být ukazatelem celé genetické informace ,kterou potomek zdědil, protože to je namíchané všelijak. Ale existují určité vazby mezi jednotlivými geny.Jako příklad uvedu třeba určitá barva a gen hluchoty- bílé kočky. A tam se míchají tak ,že většinou (ne úplně vždy) jdou spolu a proto se musí plemenná zvířata - bílých koček testovat na hluchotu, aby ji dále nepřenášela. To jsou ale malé kousky DNA informace třeba jen dva tři geny ,co drží "při sobě" a jsou k sobě tzv, vázané. Ale tím vám už nebudu motat hlavu.

Jsou ale geny, které přenáší výhradně matka, je to mimojaderná dědičnost a je u živočichů čistě mitochondriální. Tyto geny jsou uloženy v mitochondriích buněk. Není úplně pravda ,že ji zdědíme jen po matce, ale zvětší části je po matce. Jde o to, že mitochondrie obsahují cca 5 % DNA a 95% je v jádře buňky. Nejsou mezi nimi žádné životně důležité geny, ale jen jakési "zlepšováky". Mitochondrie se při dělení buněk rozdělují náhodně, takže se může stát ,že v některé buňce jich je víc ,někde míň někde i žádné a přesto je to v pořádku. U otce se mitochondrie dostávají do bičíku spermie a tam jsou pohonnou jednotkou. Vzhledem k obrovskému výkonu, který při "vrtění" ocáskem podávají se dostanou k vajíčku v podstatě totálně zničené a od buňky odpadnou. Do nového embrya se dostane jen nepoškozená mitochondriální DNA a ta je od otce prakticky i když ne úplně nulová. Zatím co vajíčko žádný výkon nepodává a tak jeho mitochondrie jsou v pořádku a tudíž se zdědí všechny, které se při dělení do vajíčka dostaly. A co za konkrétní geny je v mitochondriích? To se přesně neví ,ale jedná se spíše o určité dispozice a typ nervové soustavy nebo tak, ne exteriérové. To je to ,čím se liší jednovaječná dvojčata. Vypadají napohled stejně, mají i stejnou jadernou DNA, ale přitom jsou různých povah. Toť zhruba vše. Doufám, že je to trochu srozumitelné.

 
Teď se budeme věnovat jednotlivým lokusům a konkrétním alelám.


Major geny pro zbarvení


Lokus C (color)

Téměř všichni savci mají gen C, který v homozygotním stavu (cc) způsobuje nepřítomnost pigmentu v kůži,srsti a očích. Tito jedinci vykazují červené zbarvení očí, růžovou kůži a bílé (albinotické ) zbarvení srsti. Avšak u koní tento gen nebyl zjištěn, proto u koní neexistují albíni – neexistuje kombinace cc recesivní homozygot, to je letální kombinace – smrt embrya . Vše co tak vypadá, jsou pouze pseudoalbíni, kteří pigment mají i když jen nepatrně. Většina plemen koní je dominantně homozygotní pro gen C. V případě alely C jde o úplnou dominanci. U koní se však na stejném lokusu vyskytuje ještě alela Ccr, která je neúplně dominantní a zřeďuje (zesvětluje ) pouze barvu červenou a hnědou, nikoliv černou. Z toho vyplývá ,že gen skládající se z alel CCcr zesvětlí ryzáky a hnědáky částečně , takže vzniknou žluťáci – isabely a žlutí plaváci bez úhořího pruhu tzv. buckshin. Pokud však bude gen v kombinaci CcrCcr tedy jednu alelu C nahradí zase Ccr , dojde ke dvojnásobnému zředění barvy . Zesvětlí se dvakrát hnědák a ryzák a nebo jednou buckshin a isabela a výsledek je nikoliv albín, jak to mnozí rádi říkají ,ale dva pseudoalbíni. Takže když si uděláme takovou zesvětlovací řadu od nejtmavší po nejsvětlejší , vyjde nám : ryzák – isabela (palomino) – cremello a druhá řada je hnědák - buckshin – perlino. Popis konkrétních barev uvedu až na závěr článku. Teď bereme v potaz jen genetiku.

 
Lokus E (extension)

Dominantní alela E (EE,Ee) umožňuje tvorbu melaninu, zatím co alela e (recesivní homozygot ee) zabraňuje tvorbě melaninu a umožňuje tvorbu phaeomelaninu, je tím pádem zodpovědná za červené zbarvení (ryzáci).

Hlavním znakem černého vlasového pigmentu u koní je okolnost, že může být rozšířen po celém těle anebo může být lokalizován pouze na hřívě,ocasu a distálních částech končetin. Pokud je tento pigment rozšířen pouze na hřívu, ocas a nohy – hovoříme o hnědácích, protože zbytek těla je vždy hnědý někdy až červený.Úplné nebo částečné rozšíření černé barvy na těle je způsobeno epistatickými (převládajícími ) účinky genu A (agouti), kterému se budeme věnovat následovně. Závěrem co se týče lokusu E lze říci , že genotyp EE a Ee je zodpovědný za černou, tmavohnědou a hnědou barvu (vraníky a hnědáky) , kdežto genotyp ee je vždy ryzák i když různých odstínů.

 

Lokus A (agouti)

Jak už bylo řečeno gen A řídí rozšíření eumelaninu na těle koní. Dominantní alela A omezuje rozšíření černé barvy na ocas,hřívu a spodní část končetin. Recesivní alela a v homozygotním stavu neovlivňuje rozšíření černé barvy na těle. Takže recesivní homozygoti aa jsou vraníci , kombinace AA a Aa jsou vždy hnědáci. Je pravděpodobné ,že na tomto lokusu se ještě vyskytují 3 až 4 další alely a to v pořadí od nejdominantnější : A+,A,At,a.

Alela A+ je zodpovědná za divoké zbarvení většiny divokých zvířat tak , jak je tomu u koní Przewalského. Jde o světle hnědou barvu .

Alela A omezuje výskyt černé barvy na hřívu,ocas a nohy. Alela At v genotypu AtAt a Ata, neomezuje tolik černou barvu jako alela A, dochází však k zesvětlení černé barvy na tmavě hnědou, která je mnohdy zaměňována za černou. Světlejší odstíny vykazují hlavně za lopatkou a ve slabinách .

Alela a v genotypu aa je vždy černá barva ,tedy vraník.

 
Lokus D (dilution)

Tento lokus má zesvětlující účinek na všechny tři základní barvy (vraníky,hnědáky i ryzáky) a to takový ,že genotypy DD a Dd zesvětlí např. vraníka na myšáka – šedého plaváka. Této původní barvě severoamerických mustangů, ale i tarpana, se v angličtině říká grullo, což vzniklo z indiánského výrazu gruello. Předem chci upozornit ,že zesvětlovací lokus D proti alele Ccr je jiný ne proto, že na rozdíl od Ccr dokáže zasvětlit vraníka, ale cokoliv zesvětlí gen D má úhoří pruh, někdy oslí kříž a zebrování na nohou u karpálů a hlezen. Alela Ccr to nedělá a proto v jejím podání je žlutý plavák bez úhořího pruhu – tzv. buckshin, u lokusu D je to ta samá barva ,ale s úhořím pruhem tzv. pravý plavák. Tento „pravý plavák“ se v angličtině nazývá dun a je výsledkem zesvětleného hnědáka genem D. Pokud gen D zesvětlí ryzáka , vznikne tzv. červený plavák (red dun). Zesvětlující řady tedy jsou : vraník - myšák (šedý plavák), hnědák – žlutý plavák, ryzák – červený plavák. Samozřejmě i v rámci plaváků jsou odstíny od toho nejtmavšího až po nejsvětlejšího, ale gen D se stará jen o to základní zesvětlení ze základní barvy na plaváka. Tento gen patrně mají všichni huculové,protože všichni z nich musí mít úhoří pruhy, to je dáno standartem plemene – u huculů mají úhoří pruh i ryzáci, není vidět jen u velmi tmavých jedinců, ale i oni ho mají .

 

Modifikující major geny.

 

Jde o geny na lokusech, které vykazují epistatické (převládající) účinky na geny jiných lokusů . V podstatě jde o dvě skupiny genů.

 

1. Geny ,které způsobují zesvětlení až vybělení chlupů na celém těle a tudíž veškeré srsti. Je to gen G (gray) pro vybělování, gen W (white) pro bílou barvu a gen Rn (roan) pro prokvetlost.

2. Geny, které působí zesvětlení až vybělení srsti jen na určitých partiích těla. Jedná se o gen T (tobiano) pro dominantní strakatost, gen O (overo) pravděpodobně též dominantní strakatost, gen F (flaxen mane and tail – hříva a ocas lněné barvy ) pro zesvětlení hřívy – typické pro haflingery, gen Ap (appaloosa) skvrnitost a prokvetlost na kříži a přiléhajících partiích na hřbetě, trupu a zadních končetinách se značnou variabilitou. Gen O byl ještě do nedávné doby považován za recesivní.

 

Lokus G (gray)

Alela G , způsobující bílé zabarvení, je vůči alele g úplně dominantní a navíc je epistatická – převládající ke všem ostatním základním barvám . Probíhá pouze vybělování srsti, pokožka je tmavě pigmentovaná a svůj pigment neztrácí. Srst se postupně ze základní barvy mění většinou na šedou a pak v bílou. Vybělení dominantních homozygotů GG je rychlejší než heterozygotů Gg. Jde o nejrozšířenější formu dědění bílé barvy – viz. Omar. Hříbata se narodí v některé základní barvě a při každém přelínání se v srsti objevuje více a více bílých chlupů. V dospělosti je srst převážně či úplně bílá. Kůže je pigmentovaná a tudíž jde o leucismus. Typickými příklady jsou plemena starokladrubský bělouš, lipicán, camargský kůň.

 

Lokus W (white)

Alela W je úplně dominantní nad w a způsobuje bílou barvu srsti. Hříbata se rodí úplně bílá a přitom mají pigmentované oči. Kůže je růžová a oči jsou zpravidla hnědé. Alela W podmiňuje bílou barvu u heterozygotů Ww. Dominantní homozygoti WW mají 100% embryonální mortalitu. Příkladem tohoto genotypu je v Německu chovaný barevný typ koní Herrenhausener Weissgeborene.

 

Lokus Rn (roan)

Tento lokus je zodpovědný za prokvetlost. Chlupy jakékoliv barvy jsou smíšené s chlupy bílými. S přibývajícím věkem obvykle počet bílých chlupů přibývá. Jde o dominantní alelu Rn s úplnou dominancí a epistází (převládnutím) nad ostatními barvami. Podle množství bílých chlupů v srsti mluvíme o prokvetlých vranících,hnědácích a ryzácích a nebo o nevybělujících černých (mourek), hnědých a červených bělouších.

 

Lokus T (tobiano)

Jde o dominantní gen ,při čemž homozygoti TT mají větší bílé souvislé skvrny než heterozygoti Tt. Vypadá to ,že rozsah bílé barvy na těle je ještě modifikován dalšími polygeny (polygen je gen tvořený několika geny menšího účinku). Kůň v barvě tobiano vypadá spíš jako bělouš ,který má na sobě několik velkých skvrn jiné barvy. Barevná srst je zpravidla na hlavě , prsou a slabinách a zbytek těla je bílý. Bílá srst vyrůstá s kůže růžové ,kdežto barevná srst z kůže tmavě pigmentované. Oči bývají hnědé ,ale vyjímečně mohou být i modré. Ocas je vždy smíšený z žíní bílých a buď černých nebo červených. Strakatost tobiano je zjevná už od hříbat při narození a celý život se nemění.

 

Lokus O (overo)

Dědičnost lokusu overo nebyla doteď zcela objasněna a proto se na ní názory jednotlivých vědců značně různí. Původně byla strakatost overo vysvětlována existencí recesivní alely v homozygotním stavu oo, kdežto v poslední době se autoři přiklánějí k domněnce, že strakatost typu overo je způsobena dominantní alelou O. Toto se musí ještě potvrdit  či vyvrátit dalšími experimenty a genetickými analýzami. V každém případě se jedná o jiný lokus a gen než je lokus T.

Strakatost typu overo – bílé skvrny (odznaky) se mohou vyskytnout na jakkoliv zbarvené srsti na těle. Pokud tedy přijmeme hypotézu , že gen O je dominantní pro skvrnitost typu overo, vyskytuje se tento typ skvrnitosti u dominantních homozygotů OO a heterozygotů Oo. Recesivní homozygoti nejsou strakatí.

Dá se říci, že i strakatost typu overo je též ovlivněna modifikujícími polygeny. Oba typy jak overo tak tobiano jsou v USA označovány pojmem paint a nebo pinto. Ve Velké Britanii se používá pro změnu výraz pied – strakáč a Britové rozlišují pouze piedbaldy – černobílé strakáče a skewbaldy – což jsou strakáči jinak barevní než černobíle. Tobiano ani overo nerozlišují.

 

Lokus F (flaxe mane) 

U ryzáků belgických koní,noriků,haflingů, shetlandů se často vyskytuje světlá hříva a ocas, jejichž barva se pohybuje od žluté až po bílou. Takto zbarvené hřívy a ocasy se vyskytují pouze u ryzáků , nikoliv u vraníků a hnědáků. Rozšíření světlé barvy je variabilní, může to být jen hříva nebo ocas a nebo obě partie zároveň.

 

Lokus Ap, někdy též LP (appaloosa)

 Jde o zbarvení , kde je základní barva alespoň na části těla formována ve shluky nebo skvrny na bílé ploše. Skvrnité jsou i neosrstěné partie genitálií a konečníku. Typickým příkladem jsou plemena appaloosa, knabstrubský kůň, norici,americký pony a mongolský pony.

Pravděpodobně jde o gen s velkým účinkem s neúplnou dominancí. Pokud má gen neúplnou dominanci, tak to znamená, že nedokáže zcela potlačit projev recesivní alely.

Uvedu příklad:

Úplná dominance - dejme tomu ,že máme vraníka homozygotního EE, kterého pouštíme s ryzákem- ee vznikne mi heterozygotní kůň Ee- ale jedna dominantní alela E stačí k tomu ,aby totálně potlačila e a hříbě bude vraník, ačkoliv má jednu alelu pro ryzou barvu.

Neúplná dominace - představte si, že křížím dva koně ,jeden jednobarevný (apap) a homozigodní appaloosu (ApAp). Vznikne heterozygotní jedinec (Apap), jenže dominantní alela je neúplně dominantní a nedokáže potlačit zcela projev recesivní alely, takže výsledek je, že potomek bude někde uprostřed mezi rodiči , kůň bude mít puntíky, ale nevýrazné.

 

Homozigodní (ApAp) je appaloosa, která má hodně puntíků a velké bílé plochy.

Heterozigodní (Apap) je appalossa, která díky neúplné dominanci genu Ap má méně puntíků, bude mít některé znaky appalosy- nemusí to být nutně puntíky- mohou to být jakoby posněžení koně nebo třeba s malou bílou plochou nebo jen se skvrnami na kůži, ale nebudou jednobarevní.

No a (apap) je jednobarevná appaloosa tzn. bez puntíků ,bez bílých ploch a tečkované kůže.

Dominantní gen G zodpovědný za bílou barvu působí epistaticky – převládá nad genem Ap, který se nemůže ve zbarvení projevit. Pokud kůň bude mít v genotypu gen G (bělouš grey)- tak ten dokáže potlačit gen Ap a v takovém případě se gen Ap nemůže projevit. Taková appaloosa se může narodit s výraznou skvrnitostí, ale během dospívání vybělí. Zbarvení appaloosy je potom velmi nevýrazné, nebo zůstane být vidět jen na kůži pod srstí. Tento dominantní gen G není v chovu žádoucí.

 

Teď příklady křížení zbarvení:

Rodiče ApAp x apap = hříbě 100% Apap.

Rodiče ApAp x ApAp = hříbě 100% ApAp.

Rodiče ApAp x Apap = hříbě 50% Apap , 50% ApAp.

Rodiče Apap x apap = hříbě 50% Apap , 50% apap

Rodiče Apap x Apap = hříbě 50% Apap , 25% ApAp, 25% apap.

.


Polygeny – modifikující geny malého účinku

 

Jedná se o mnoho genů ,které jsou zodpovědné za bílé odznaky na hlavě i končetinách. Zatím co u předchozích typů genů , šlo o geny s velkým účinkem ,tak zde se jedná o geny s malým účinkem , které mají podobný základ jako užitkové vlastnosti nebo-li znaky kvantitativní.

Zdá se ,že také existuje pozitivní korelace mezi znaky na hlavě a končetinách. Bílé odznaky na zadních končetinách jsou častější než na předních a také jsou větší než na předních končetinách.

Odznaky se mohou vyskytovat i při strakatostech tobiano a overo i při zbarvení appaloosa. Dědičnost odznaků není plně objasněna, ale existují zde určitá pravidla. Ryzáci vykazují větší počet odznaků a větší rozměry odznaků než hnědáci a vraníci. Čím jsou odznaky rodičů větší , tím větší je počet velkých odznaků u potomstva a naopak. Rodiče s odznaky na hlavě poskytují potomstvo s větším výskytem odznaků na končetinách než rodiče bez odznaků.

 

A nyní již k samotným barvám a jejich popisu. V genotypu ,tam kde je pomlčka , znamená ,že v tom místě je jedno jestli daná alela bude dominantní (velké písmeno) či recesivní (malé písmeno).

 

Vraník (rap) - black aaE-CCdd

 Vraníci mají po celém těle černou srst včetně ocasu a hřívy. Stejně tak i nozdry,pysky,tlama,slabiny a kopyta jsou černé. Vraníci mají zpravidla méně bílých odznaků než hnědáci a ryzáci.

 

 

Myšák (šedý plavák) - grullo aaE-CCD-

Tmavý myšák aaE-CCDd

Světlý myšák aaE-CCDD

 Jde o zesvětlení černé barvy na jednolitou myší šeď , podobnou barvě válečných lodí. Koně typu grullo mají na hřbetě černý úhoří pruh , který sahá od hřívy až po ocas. Hříva,ocas a spodní části končetin jsou vždy černé. Občas se vyskytuje zebrování okolo tarzálního a karpálního kloubu a oslí kříž. Barva srsti je šedá v různých odstínech.

 

Teoreticky neexistující a popírané barvy uznané jen u Paint horse:

 

smoky black - aaEECCrdd

 

Toto je popisovaná barva , uznávaná jen u Paint horse a má se jednat o jednou zesvětleného vraníka, který je v genu E homozygotní EE. Hodně autorů popírá její existenci.

Vypadá jako myšák bez úhořího pruhu.

 

 

smoky cream - aaEECcrCcrdd

 

Toto je dvojitě zesvětlený vraník homozygotní v genu E na typ EE nebo můžeme říci jednou zesvětlený smoky black. Opět barva uznávaná u Paint horse, protože ostatní autoři popírají ,že by „smetanové geny- Ccr byly schopny zesvětlit vraníky. Kůň označený jako smoky cream má více pigmentu v chlupech než perlinové a proto má výrazněji zbarvený trup. Oči jsou modré.

 

Hnědák (braun,pravý hnědák) – bay brown A-E-CCdd

Černý hnědák – seal brown(black brown) At-E-CCdd

Světlý hnědák-bay, light bay

Tmavý hnědák – brown

 

Hnědáci se vyznačují hnědou a červeně mahagonovou barvou s černou hřívou, ocasem a končetinami. Za zmínku stojí černý hnědák ,který bývá často zaměňován za vraníka. Černý hnědák má sice srst černou ,ale jsou v ní roztroušeny načervenalé a hnědé chlupy na hlavě a končetinách a zejména tlamě,okolo očí a ve slabinách. .

 

 

Hnědý plavák (pravý plavák, žlutý plavák) – dun A-E-CCD-

Světlý plavák – dun yellow A-E-CCDD

Tmavý plavák – dun blue A-E-CCDd

 Jde o zesvětlené hnědáky.Synonymum pro plavou barvu je ještě jelení hněď . Tento termín pochází od barvy tříslem vyčiněné jelenice. Barva koně je od hnědožluté až po světlou pískovou a kůň má vždy černou hřívu,ocas , spodní část končetin. Někdy se vyskytují i jinobarevné žíně. Koně však mají vždy úhoří pruh a mají někdy též zebrování na nohou a oslí kříž. Toto je původní zbarvení koní Převalských.

 

 

Hnědý plavák bez úhořího pruhu – buckshin A-E-Ccrdd

 

Toto zbarvení je naprosto shodné s předchozím jen se nevyskytuje žádný úhoří pruh ani zebrování či oslí kříž.

 

 

Perleťový bělouš, medový bělouš = nevybělující bělouš,pseudoalbín – perlino  A-E-CcrCcrdd

 

Tento pseudoalbín bývá u nás označován jako nevybělující bělouš, pravděpodobně medový. Jedná se o dvakrát zesvětleného hnědáka nebo-li jednou zesvětleného buckshina. Jeho srst je téměř bílá, má barvu perleti. Žíně hřívy a ocasu mají rezavé konečky, někdy se tyto narezlé skvrny mohou objevit na distálních částech končetin. I tito koně mohou mít odznaky ,které jsou na podkladě srsti vidět, zejména při správném osvětlení.Celé tělo má perlový nádech s se zlatavými či světle oranžovými okrsky (uši,ocas,hříva a spodní část nohou) . Kůže je růžová a oči modré. Tito koně se liší od cremello tím ,že již zmiňované okrsky jsou tmavší než zbytek těla, kdežto cremello má nohy,hřívu,ocas,uši stejně barevné jako zbytek těla. 

 

 

Ryzák (fuchsa) – chestnut (AA,AAt,Aa,Ata,AtAt,aa)eeCC

Ryzák se světlou hřívou – sorrel (AA,Aat,Aa,Ata,AtAt,aa)eeCCF-

Světlý ryzák – light chestnut - sorrel

Tmavý ryzák – dark chestnut, liver chestnut

 

 

Ryzáci se vyznačují červenohnědou srstí s odstíny od žlutavě červené (světlý ryzák) až po tmavě hnědou jako u hnědáku jen s tím rozdílem ,že hříva,ocas a nohy nikdy nejsou černé. Velice světlý ryzák bývá označován rovněž sorrel a má na lokusu A pravděpodobně alelový pár aa.

 

 

Žluťák (isabela,palomino) – palomino,isabela (AA,Aat,Aa,AtAt,Ata,aa)eeCCr

 

Jedná se o jednou zesvětleného ryzáka. Zbarvení těla je s odstíny různě žluté a žíně v hřívě a ocasu jsou žluté až bílé. Hříva a ocas je vždy ve stejné barvě a nebo světlejší než barva těla.Oči jsou vždy tmavé.

 

 

Červený plavák – red dun (AA,Aat,Aa,Ata,AtAt,aa)eeCCD-

Světlý červený plavák – (AA,Aat,Aa,Ata,AtAt,aa)eeCCDD

Tmavý červený plavák – (AA,Aat,Aa,Ata,AtAt,aa)eeCCDd

 

Je to jednou zesvětlený ryzák. Jeho hříva,ocas a spodky končetin jsou rezavé, tělo je žluté (světlejší než nohy,hříva a ocas)a má úhoří pruh. Oči jsou tmavě pigmentované.Úhoří pruh je tmavě rezavý zrovna tak případné zebrování a oslí kříž.

 

Žlutý bělouš (nevybělující žlutý bělouš,pseudoalbín) – cremello (AA,Aat,Aa,AtAt,Ata,aa)eeCcrCcr

 

Toto je dvakrát zesvětlený ryzák nebo-li jednou zesvětlená isabela. Jsou to koně téměř bílí. Jsou krémově zbarvení a ocas s hřívou jsou buď ve stejné barvě jako tělo a nebo světlejší – často úplně bílé. Oči jsou téměř červené. Stejně jako perlino a smoky cream mají v duhovce málo pigmentu, ale přesto ho mají i když jsou červenoocí.

 

 

 Vybělující bělouš (leucistický vybělující bělouš) – grey G--------

 

Vzhledem k dominanci alely G nezáleží na zbylém genotypu. Původní genotyp je znám základní barvou ,v které se hříbě narodí a pak z ní postupně vyběluje. Konečný stav je kůň s bílou srstí i žíněmi a tmavýma očima i kopyty , nemá-li na nohách odznak. Kůže je tmavě pigmentovaná,bez pigmentů jsou pouze chlupy. Někteří koně se v určité fázi vybělování „zaseknou“ a nikdy nedojdou úplného vybělení. Podle základní barvy můžeme vybělující bělouše rozdělit na vybělující bělouše červené,hnědé a černé. Přechodná forma je bělouš šedý.

 

 

Bělouš – Ww---------

 

Jde o bělouše, kteří se již bílí narodí. Jsou celí bílí a mají růžovou kůži avšak tmavé oči. Bílí jsou pouze heterozygoti.Dominantní homozygoti mají 100% embryonální mortalitu.

 

 

 Nevybělující bělouši –morocco ,roan RnRn---------

 

Tito bělouši v podstatě nemění celoživotně barvu. V podstatě jsou to hnědáci,vraníci a ryzáci tak silně prokvetlí ,že mají více bílé barvy než základní. Nohy,hříva,ocas a hlava bývají v základní barvě zbytek těla je převážně bílý. Oči jsou tmavé , kůže je tmavě pigmentovaná. Dělíme je na nevybělujícího černého bělouše-mourka,a nevybělujícího hnědého a červeného bělouše.

 

 

Prokvetlí vraníci,hnědáci a ryzáci – Rnrn--------

Prokvetlý černý hnědák – blue roan

Prokvetlý hnědák-bay roan

Prokvetlý ryzák – chestnut roan,strawberry

Prokvetlý vraník – black roan

 

Jedná se o koně , kteří mají více chlupů základní barvy než bílých ,takže se jeví jako základní barva s různou intenzitou promíšená bílými chlupy.

 

 

Strakáč – tobiano T---------

 

Bílá barva je rozšířena na hřbetě,odkud se rozšiřuje směrem k uším a ocasu a tvoří víceméně souvislou plochu.Končetiny jsou zpravidla bílé. Skvrny jsou celistvé,okraje skvrn pravidelné. Skvrny základní barvy musí být alespoň na slabinách. Koně mohou vykazovat převážně buď základní barvu a nebo bílou. Bílá srst vyrůstá na růžové kůži , barevná na tmavé. Oči jsou tmavé vyjímečně modré. Dělíme je podle základní barvy na černobílé,hnědobílé a rezavobílé strakáče. Všeobecně se říká černobílým skewbald a ostatním piedbald. Američani používají označení např. rezavého tobiana jako chestnut (sorrel) tobiano.

 

 

Strakáč – overo O--------

 

Bílá barva se vyskytuje zpravidla na břiše a prakticky se neobjevuje na hřbetě mezi kohoutkem a ocasem. Zpravidla všechny ,minimálně jedna končetina, musí být zbarvené. Skvrny na těle jsou nepravidelné a roztroušené, říká se tomu „calico“. Ocas je vždy jednobarevný ,ale nikdy ne bílý. Může převažovat buď bílá nebo základní barva.Opět tyto strakáče rozlišujeme podle základní barvy.

 



Appalosa- Ap---------

 

Genotyp nesmí obsahovat alelu G protože ta je převládající nad Ap . Pokud ji obsahuje, zvíře bude bělouš.

Typy zbarvení appaloosa:

Leopard je bělouš s růžovou pokožkou ,tam kde jsou bílé chlupy, jinak má po těle okrouhlé skvrny 3-5 cm velké ,které jsou černé,hnědé či červené. Oči jsou pigmentované a pokožka pod barevnými skvrnami tmavá. V čechách se této barvě říká (černě,hnědě,červeně) skvrnitý bělouš, též taky hermelín.


Few spotted - s ojedinělými skvrnami na nějaké části těla – průměr skvrn cca 3-5 cm.

Marble je nevybělující bělouš, který má skvrny připomínající mramor po celém těle, nebo jen části.

Blanked marking –s bílou srstí na zádi a na ní jsou tmavé skvrny.

Snow flake jsou koně různých barev s bílými vločkami po celém těle, kopyta mnohdy pruhovaná.

Frost-jinovatka- koně různých tmavých barev s bílými vločkami pouze na zádi.


Tak a teď po doufám ne příliš odborném výkladu , jak se která barva dědí a jak ve skutečnosti vypadá si dáme některé konkrétní příklady.

 

 

1. Potomek dvou ryzáků bude vždy ryzák.

2. Alespoň 50% potomstva po bělouši bude bělouš bez ohledu na barvu druhého rodiče. Je-li jeden z rodičů Homozygotní bělouš GG ,budou všichni potomci bělouši.

3. Pokud ani jeden z rodičů není vybělujícím běloušem ,nelze ani předpokládat vybělení potomstva.

4. Ryzák jehož oba rodiče jsou hnědáci, vypovídá o tom ,že jeho rodiče jsou heterozygoti v genu E (Ee).

5. Vraník jehož rodiče jsou hnědáci, vypovídá o tom, že jeho rodiče jsou heterozygotní v genu A (Aa).

6.  I jediný jednobarevný potomek strakáče tobiana označí svého rodiče za heterozygota v genu T (Tt).

7. Homozygotní hnědáci dají vždy hnědáka.

8. Homozygotní hnědák s ryzákem dá vždy hnědáka.

9. Dominantní jsou strakáči a bělouši vůči všem ostatním barvám.

10. Hnědá je dominantní nad ryzou.Vraná je dominantní k ryzé a žluté a žlutá je dominantní k ryzé.

11. Vraník s ryzákem mohou dát hnědáka a bělouš s isabelou plaváka.

12. Má-li strakáč barevné skvrny ve více barvách – např. hnědé a černé, jedná se o smíšeného strakoše.

13. Bělouš ,který má v srsti více jak dvě základní barvy chlupů se nazývá smíšený bělouš.

 

 

A nyní máte snad již všechny možné dostupné údaje ,aby jste odhadli genotyp svého koně a dokázali vybrat k němu takového partnera ,aby vaše očekávané a dlouho vyhlížené potomstvo (samozřejmě potomstvo vašeho koně) bylo pokud možno i v požadované „barvě“.

 

 

Autor - Jitka Jiříková , pro puntíkaté stránky upravil Petr Soukup.