Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Charakteristika barev appaloos

26. 4. 2006

 

Základní zbarvení


(následná obrazová dokumentace byla čerpána z internetové stránky www.aphcuk.org)


Blanket

Je tmavý kůň s bílým „pláštěm“ na zádi se skvrnami nebo bez nich (Hermsen, 1997).  

Deka přes (www.appaloosa.cz):

    1. Hips (boky)
    2. Loin and Hips (bedra a boky)
    3. Back and Hips (hřbet a boky)
    4. Body and Hips (trup a boky)
Leopard

Leopard má bílou kůži s tmavými skvrnami po celém těle (Hermsen, 1997). 

 
 
Few-spot (frost)

Few-spot (frost) je celý bílý, pouze s několika tmavými skvrnami (Hermsen, 1997).

 

 
Snowflake (sněhová vločka)

Snowflake (sněhová vločka) má tmavou kůži se světlými skvrnami po celém těle (Hermsen, 1997).


Roan

Roan je prokvetlý (chlupy jsou převážně tmavé a prokvetlé bílými chlupy, s pláštěm nebo bez pláště na zádi (Hermsen, 1997).

Barevné varianty a kombinace

(následná obrazová dokumentace byla čerpána z internetové stránky www.aphcf.com)

 

Rozeznává se následujících 13 barev, které v kombinaci se skvrnami, prokvetlou srstí a flíčky tvoří tisíce nenapodobitelných kombinací:

Bay

Barva těla se mění mezi žlutohnědou přes červenohnědou až ke světlé zlatohnědé. Bay je bílý na bocích a bedrech. Znaky na hlavě jsou nejčastěji hvězda, slinka na horním pysku. Hříva a ocas musí být vždy černé (www.appaloosa.cz, 2004).

Podle klasifikace barev, která se používá i u nás v ČR by se Bay mohl, podle Jakubce (1999), přirovnat ke zbarvení Hnědák.

Hnědák je kůň se základní barvy srsti červenohnědé, ale s černými žínitými chlupy ve hřívě a v ohonu a s černým spodkem končetin. Hnědák se vyskytuje v několika odstínech a různé intensitě zabarvení (Bílek, 1957).

Hnědáci se vyznačují hnědou a červeně mahagonovou barvou s černou hřívou, ocasem a končetinami. Skladba genů, které ovlivňují zbarvení Bay: A- E- CC dd (Jakubec, 1999).

Dark Bay nebo Brown

Na tmavohnědém koni je všechna srst hnědá s plochami světlejších tónů, které se mohou nacházet na hlavě, na plecích, na bocích, na spodku břicha, na vnitřních horních partiích nohou nebo horních stehnech. Častý odznak na hlavě je hvězda. U Dark zbarvení se vyskytuje hvězda na hlavě. Hříva, ocas a nohy musí být černé (www.appaloosa.cz, 2004).

Podle klasifikace barev, která se používá i u nás v ČR by se Dark Bay or Brown mohl, podle Jakubce (1999), také přirovnat ke zbarvení Černý hnědák.

Černý hnědák bývá často zaměňován za vraníka. Černý hnědák má sice srst černou, ve kterých jsou ale roztroušeny načervenalé a hnědé chlupy na hlavě a končetinách a zejména na tlamě a slabinách. Skladba genů, které ovlivňují zbarvení Dark bay nebo brown: At- E- CC dd (Jakubec, 1999).

  Black

Barva těla je černá bez světlejších skvrn s bílými skvrnami přes boky a bedra. Hříva, ocas, nohy a tlama musí být černé. Oči jsou modré. Odznaky na hlavě jsou většinou lucerna a slinka na horním pysku  (www.appaloosa.cz, 2004).

Podle klasifikace barev, která se používá i u nás v ČR by se Black mohl, podle Jakubce (1999), přirovnat ke zbarvení Vraník.

Vraník se nazývá kůň, který má srst po celém těle, včetně žínitých chlupů, černou. Kůže vraníků je tmavošedá, což vzniká zvláště na místech neporostlých srstí, např. na nozdrách a na pyscích. Vraník nemá mít žíně ani spodek končetin zbarvený odstínem do červena, rovněž okolí očí, tlamy, genitálu a slabin nemá být porostlé srstí šedou nebo nahnědlou (Bílek, 1957).

Vraníci mají po celém těle černou srst včetně ocasu a žíní. Stejně tak i nozdry, pysky, tlama, slabiny a kopyta jsou černé. Vraníci mají zpravidla méně bílých odznaků než hnědáci a ryzáci. Skladba genů, které ovlivňují zbarvení Black: aa E – CC dd (Jakubec, 1999).



White (bílá)

Barva těla je sněhobílá s růžovou nebo světle zbarvenou kůží. Někteří koně Appaloosa mají bílou barvu těla s mnoha tmavými skvrnami na mnoha partiích nebo na celém těle. Pod tmavou skvrnou se nachází tmavá kůže. Tato barva se někdy označuje jako "leopard". Je podobná zbarvení „Dalmatina“, ale pro potřebu registrace se označuje jako "bílá se skvrnami". Hříva a ocas musí být bílé (www.appaloosa.cz, 2004).

 Podle klasifikace barev, která se používá i u nás v ČR by se mohlo zbarvení White, podle mě, přirovnat ke zbarvení Hermelín neboli Skvrnitý bělouš.

Skvrnitý bělouš náleží sice mezi koně s bílou základní barvou, geneticky jsou ovšem od běloušů vzdáleni. Skvrnitý bělouš, dříve nazývaný jako hermelín nebo tygr, je kůň, který na bílé základní srsti narostlé na nepigmentované (tedy albinotické) kůži má kruhovité nebo vejčité barevné skvrny (sotva větší než dlaň), narostlé na pigmentované kůži. Hříva a žínité chlupy jsou světlé nebo smíšené barvy. Jsou tedy hermelíni většinou albinotičtí; jsou však také hermelíni, kteří mají bílou srst narostlou na pigmentované kůži, tedy hermelíni leucističtí. Skvrnitý bělouši se označují podle barvy skvrn a rozeznávají se hermelíni žlutí, červení, hnědí, černí nebo smíšení čili achátový, mají-li po těle rozseté skvrny různých barev, např. červené a černé (Bílek, 1957).

 
Buckskin

Forma plavého zbarvení s kolísáním od žlutohnědé ke zlaté. Tato barva je často srovnávána s barvou kůže jelena. Pro tuto barvu je charakteristická černá hříva, černý ocas a černé nohy. Plavák smí mít pruh na hřbetě, ale ne zebrování na nohou, které často u plavých koní vidíme. Znaky na hlavě jsou hvězda a nosní pruh (www.appaloosa.cz, 2004).

Podle klasifikace barev, která se používá i u nás v ČR by se mohlo zbarvení Buckskin, podle Jakubce (1999), přirovnat ke zbarvení Hnědý plavák.

V tomto případě jde o zesvětlení hnědáky. Synonymem pro plavou barvou může být ještě jelení hněď (buckskin nebo dun). Termín jelení hněď přichází od barvy tříslem vyčiněné jelenice. Rozdíl mezi buckskin a dun spočívá ve dvou směrech, a to ve zbarvení a ve způsobu dědění dun je vlastně buckskin s úhořím pruhem na hřbetě a zbarvení dun je způsobeno výskytem dominantní alely na lokus D. Na lokusu D je tmavý plavák typu dun heterozygotní (Dd) a světlý plavák homozygotní (DD) (Jakubec, 1999).

Zbarvení buckskin (bez úhořího pruhu) je způsoben lokusem C, kdy jedinci tohoto typu mají genotypovou konstituci typu CCcr. Koně se zbarvením buckskin mají černou hřívu, ocas a končetiny. Skladba genů, které ovlivňují zbarvení Buckskin: A- E- CCcr dd (Jakubec, 1999).

Chestnut

Barva těla se mění od zlaté přes odstín mědi až k tmavé barvě jater. Kaštan vykazuje malé plošky černé srsti; tyto "špinavé skvrny" nejsou žádné skvrny a proto nejsou žádnými znaky koně Appaloosa. Světlejší odstín kaštanové smí mít lehčí příměs bílých chlupů v srsti, ale ne v dostatečném počtu, aby to bylo možno označit za prokvetení. Zřídka vidíme kaštanového koně s tak světlou barvou, abychom jej mohli zaměnit s Palomino. Barva hřívy a ocasu se může měnit ve stejných barvách jako tělo až ke světlé a přitom se mohou vyskytovat nějaké černé vlasy. Avšak hříva a ocas nejsou nikdy černé. Odznaky na hlavě jsou hvězda, nosní pruh a slinka. (www.appaloosa.cz, 2004).

Podle klasifikace barev, která se používá i u nás v ČR by se mohlo zbarvení Chesnut, podle Jakubce (1999), přirovnat ke zbarvení Ryzák.

Ryzáci se vyznačují červenohnědou srstí s odstíny od žlutavě červené (světlý ryzák) až po tmavě hnědou jako u hnědáků a červených hnědáků s tím rozdílem, že hříva, ohon a spodek končetin jsou stejné barvy jako barva těla. Ryzák s velmi světlou barvou je v angličtině označován jako sorrel. Skladba genů, které ovlivňují zbarvení Chestnut: (AA, AAt, Aa, AtAt, Ata, aa) ee CC (Jakubec, 1999).

Sorrel

Je zbarvení velmi podobné barvě chestnut s tím rozdílem, že sorrel má barvu těla všude jednotnou (bez světlejších, či tmavších ploch). Hříva a ocas jsou vždy v barvě srsti (www.appaloosa.cz, 2004).

Podle klasifikace barev, která se používá i u nás v ČR by se mohlo zbarvení Sorrel, podle Lečíkové (2005), přirovnat ke zbarvení Ryzák.

Ryzák má srst červenou v různých odstínech, hlava, spodek končetin a hříva jsou téže barvy jako srst těla nebo jsou tmavší, případně světlejší, ale nejsou nikdy černé (Dušek, 1999).

Ryzáci se vyznačují červenohnědou srstí s odstíny od žlutavě červené (světlý ryzák) až po tmavě hnědou jako u hnědáků a červených hnědáků s tím rozdílem, že hříva, ohon a spodek končetin jsou stejné barvy jako barva těla. Ryzák s velmi světlou barvou je v angličtině označován jako sorrel a na lokusu A má s největší pravděpodobnosti kombinaci alel aa. Skladba genů, které ovlivňují zbarvení Sorrel: aa ee CC (Jakubec, 1999).

Dun

Barva těla je žlutavá, nebo zlatá a smí směřovat k barvě matné mědi. Tento kůň má vždy na hřbetě úhoří pruh (pokud se nevyskytují bílé znaky) a smí mít zebrové pruhy na nohou a příčné pruhy na zátylku. Pokud bílé znaky jsou, jsou celistvé přes boky a bedra. Hlava a ocas smějí být hnědé, červené nebo žluté nebo směsí těchto barev. Odznaky na hlavě a na končetinách nejsou (www.appaloosa.cz, 2004).

Podle klasifikace barev, která se používá i u nás v ČR by se mohlo zbarvení Buckskin, podle Jakubce (1999), přirovnat ke zbarvení Plavák.

V tomto případě jde o zesvětlení hnědáky. Synonymem pro plavou barvou může být ještě jelení hněď (buckskin nebo dun). Termín jelení hněď přichází od barvy tříslem vyčiněné jelenice. Rozdíl mezi buckskin a dun spočívá ve dvou směrech, a to ve zbarvení a ve způsobu dědění dun je vlastně buckskin s úhořím pruhem na hřbetě a zbarvení dun je způsobeno výskytem dominantní alely na lokus D. Na lokusu D je tmavý plavák typu dun heterozygotní (Dd) a světlý plavák homozygotní (DD) (Jakubec, 1999).

Plavá barva srsti kombinovaná s úhořím pruhem (dun), která je podmíněna lokusem D, je barvou divokých koní kertaků (equus przewalski), předků mongolské skupiny domestikovaných koní. Jde tudíž o původní barvu koní. Tím se vysvětluje, proč právě u plaváků se vyskytují nejčastěji atavismy, tj. fylogenetické znaky divokých equidů, jako například již zmíněný úhoří pruh na hřbetě, kroužkované okolí kloubu zápěstního a hleznového, jakož i tmavý, nezřetelně ohraničený a širší pruh sbíhající po plecích (tzv.oslí kříž), který je u oslů ostřeji ohraničen. Skladba genů, které ovlivňují zbarvení Dun: A- E- CC D- (Jakubec, 1999). 

 

Palomino

Bývá popisována jako barva 22 karátového zlata. Jeho barva srsti je běžně zlatožlutá, hříva a ocas jsou vždy světlejší, než barva těla, ale zřídka zcela bílé. Skvrny, vyskytující se na bocích a bedrech. Odznaky na hlavě jsou lysiny (www.appaloosa.cz, 2004).

Podle klasifikace barev, která se používá i u nás v ČR by se mohlo zbarvení Palomino, podle Lečíkové (2005) i podle Jakubce (1999), přirovnat ke zbarvení Isabela.

Zbarvení srsti na těle je žlutozlaté barvy a žíně i ohon jsou žlutobílé až bílé. Obecně platí, že žluťáci mají srst barvy žluté v různých odstínech, jehož žíně ve hřívě a ohonu, jakož i spodek končetin jsou buď téže barvy jako srst na trupu, anebo světlejší, případně bílé a oči jsou tmavě zbarvené. Skladba genů, které ovlivňují zbarvení Palomino: (AA, AAt, Aa, AtAt, Ata, aa) ee CCcr (Jakubec, 1999).

 
Grey

Šedá barva srsti je směsí bílých a černých chlupů, které rostou na černé kůži. Hříva a ocas musí být vždy šedé (směs bílých a černých žíní), nebo černé. Většina šedých koní se rodí jako velmi tmaví nebo černí a mají málo bílých chlupů v srsti. První rozšíření bílých chlupů je možno vidět kolem uší a očí. Později se začne ukazovat více bílých chlupů roztroušených na hřbetě a na zádi. Barva srsti v každém následujícím roce zesvětlá, protože bílé chlupy postupně nahradí chlupy černé. Někdo může občas nesprávně považovat staršího šedého koně za bílého, jestliže si pečlivě neověří zbývající černé chlupy nebo černou kůži. Na hlavě bývá slinka. Nohy jsou bez odznaků (www.appaloosa, 2004).

Podle klasifikace barev, která se používá i u nás v ČR by se mohlo zbarvení G, podle mě, přirovnat ke zbarvení Šedý bělouš.

Šedým běloušem se rozumí bělouš, jehož bílá srst je promíšena černými chlupy v různé intenzitě. Někteří bělouši s postupem stáří rychleji nebo pomaleji vybělují (Bílek, 1957).



Grulla (vyslovované gruh-jah)

Tato barva se zčásti označuje jako kouřová, jako holubí nebo myší a nevzniká ze směsi tmavých a bílých chlupů, ale každý chlup je myší barvy. Hříva, ocas a spodek nohou jsou obvykle černé. Koně grulla smějí mít úhoří pruh na hřbetě, příčné pruhy přes kohoutek a zebrování na nohou. Odznaky na hlavě jsou hvězda, nosní pruh a slinka (www.appaloosa.cz, 2004).

Podle klasifikace barev, která se používá i u nás v ČR by se mohlo zbarvení Grulla, podle Jakubce (1999), přirovnat ke zbarvení Šedý plavák, „myšák“.

Recesivní alela v homozygotním stavu (dd) nemá zesvětlující efekt, zatímco heterozygotní lokus (Dd) má mírnější zesvětlující účinek a lokus s alelami (DD) má intenzivnější zesvětlující účinek. Jde o zesvětlení černé barvy na jednolitou myší šeď, která je podobná zbarvení válečných lodí. Koně typu grulla mají na hřbetě černý úhoří pruh, který sahá od hřívy až po ocas. V souvislosti s tímto zbarvením je třeba se zmínit o divokém evropském koni tarpanu, který měl standardní zbarvení, které se podobalo světlým šedákům. Uniformita ve zbarvení tarpanů během mnoha generací naznačovala, že byli homozygotní pro všechny geny zbarvení ( aa EE CC DD). Skladba genů, které ovlivňují zbarvení Grulla: aa E- CC D- (Jakubec, 1999)

Red Roan

Prokvetlost vzniká směsí základní barvy s bílými chlupy po celé srsti. Není tam opravdu žádný strakatý chlup. U zbarvení red roan je srst směsí červených a bílých chlupů. Hříva a ocas mají být stejné, jako základní barva zvířete a mohou být smíchány s bílými žíněmi. Proto se mají hříva a ocas koně red roan jevit jako červené (www.appaloosa.cz, 2004).

Podle klasifikace barev, která se používá i u nás v ČR by se mohlo zbarvení Red roan, podle mě, přirovnat ke zbarvení prokvetlý ryzák.

Koně prokvetlí, nazývají se tak kterékoliv barvy, mají-li mezi barevnými chlupy jenom v menším množství prohozené chlupy bílé (nejčastěji na zadku, slabinách, v hřívě nebo ohonu), jsou na určitých místech prokvetlí. S přibývajícím stářím přibývá obyčejně těchto bílých chlupů. Podle základní barvy se tedy mluví o prokvetlých ryzácích. Jde opět o dědičný projev některého předka bělouše v pozadí rodokmenu koně (Bílek, 1957).

Blue Roan  

Tato barva srsti vzniká z poměrně stejné směsi černých a bílých chlupů. Tmavší oblasti obsahují větší množství černých chlupů a nacházejí se na hlavě a na spodku nohou. Hlava a ocas mají být od černé do šedé, která vychází ze směsi černých a bílých žíní. Kůň se zbarvením roan může časem vybělovat. Odznaky na hlavě nejsou žádné (www.appaloosa.cz, 2004).

Podle klasifikace barev, která se používá i u nás v ČR by se mohlo zbarvení Blue roan, podle mě, přirovnat také ke zbarvení prokvetlý vraník.

 

Barevné odznaky hlavy (Navrátil, 1999) a (Dušek, 1999):

Prokvetlé čelo – několik bílých chlupů na čele

Kvítek – malá bílá skvrna do průměru 1 cm na nose

Hvězda – bílá skvrna na čele

Zahrocená hvězda

Velká hvězda

Nosní pruh – široký proužek na nose (nosní proužek bývá do 2cm)

Široký nosní pruh

Hvězda probíhající v nosní pruh

Šňupka – bělavá nebo růžová skvrna na horním pysku, je-li malá skvrna mezi nozdrami, nazývá se „muška“

Široká probíhající lysina – široký odznak, probíhající od čela až po horní pysk, může být přerušena nebo průběžná (úzká do šíře 2 prstů; široká – 3 prsty; velmi široká – šířka dlaně)

Lucerna – široká lysina zasahující jedno nebo obě oči, tyto oči jsou pak většinou rybí

Hvězda, nosní pruh

Hvězda, nosní pruh, šňupka

Hvězda, prokvetlý nos, šňupka

Oba pysky bílé (mléčná huba)

Žabí huba (kropenatá)

 

Barevné odznaky na končetinách (Navrátil, 1999) a Dušek (1999):

Korunka bílá 

Kopyto světlé nebo skvrnité – popisuje se jen pokud na nohách není jiný odznak a opačně se musí popsat „kopyto tmavé“ nebo „kopyto pruhované“

Patka – vně, uvnitř

Patky bílé – obě

Po spěnku bílá- po místo, kde začíná spěnka

Do půl spěnky bílá 

Spěnka bílá – celá, lze vyjádřit i po spěnkový kloub bílá

Spěnkový kloub bílý 

Do 1/3 holeně bílá 

Do 1/2 holeně bílá 

Do 2/3 holeně bílá 

Po karpus nebo po přední koleno (u zadních po hlezno)

Přes korpus (zadní přes hlezno) a nebo se uvádí „vysoko“

Bílá noha – je-li celá bílá

 

Barevné odlišnosti

 Jsou různé asociace, které povolují různé křižování. Stále více jsou Appaloosy v dnešní době nakřižovány s Quater-horsem a tím vznikají i problémy, které vedou k narušení barevného zbarvení tohoto plemene - pokud jsou přijata jako chovná, způsobují vytrácení flekatosti (viz G gen), což bylo základní kritérium pro které již kmen Nez Perce šlechtil (podle AApA, 2003).

Nyní se připouští zbarvení Cremello a Perlino jako vhodné pro registraci, ale mají jiná (přísnější pravidla) než typické Appaloosy. Tyto barvy (cremello a perlino) jsou v dnešní době považovány za základní barvy. Geny které toto zbarvení způsobují byli objeveny až v roce 2003. Předtím podobně zabarvení jedinci byli řazeni do barevné skupiny Palomino nebo Buckskin (podle AApA, 2003).

 

Cremello

 Palomino je Sorrel, který má jeden cream gen. Cremello je Sorrel se dvěma cream geny, jeden gen přichází od matky a druhý od otce. Cremello je homozygot pro cream (palomino) gen a bude vždy produkovat 100% palomino zbarvení, když se spáří se zbarvením Sorrel nebo Chestnut. Když se spáří se zbarvením Bay nebo Black bude produkovat zbarvení Buckskins. Může zřídka produkovat černá hříbata, když se zkříží se zbarvením Bay nebo Black. Tzv. černý gen je jediný, který bude zakrývat zbarvení palomino. Při dalším křížení černé hříbě, které vzniklo křížením Cremella s Bay nebo Black zbarvením bude uchovávat cream gen a bude schopné zplodit zbarvení Buckskin nebo Palomino pokud se znovu zkříží (OHAApA, 2003).

Cremello je tmavý a jeho bílé znaky jsou dobře viditelné. Jeho srst je pigmentovaná, ale pokožka je lososovitě zbarvená (OHAApA, 2003).

Co je důležité vědět, že Cremello nikdy nebude produkovat zbarvení Sorrel nebo Bay (OHAApA, 2003).

Podle klasifikace barev, která se používá i u nás v ČR by se mohlo zbarvení Cremello, podle Jakubce (1999), přirovnat ke zbarvení Žlutý bělouš.

Cremello jsou téměř bílí a jsou nesprávně označováni za albíny. Jsou tudíž pseudoalbíny. Ocas a hříva u typu perlino jsou tmavší než u koní cremello, u kterých jsou ocas a hříva bílého zbarvení. Oči jsou téměř červené. Jak u typu perlino, tak i cremello je v duhovce přítomno málo pigmentu. Skladba genů, které ovlivňují zbarvení Cremello: (AA, AAt, Aa, AtAt, Ata, aa) ee Ccr Ccr (Jakubec, 1999).

Perlino

Buckskin je Bay s jedním cream genem. Perlino je Bay se dvěma cream geny, každý od jednoho z rodiču stejně jako u Cremella. Perlino bude vždy produkovat Buckskin a Palomino zbarvení, pokud se zkříží se zbarvením Sorrel. Nikdy však nezplodí zbarvení Sorrel nebo Bay. Může zplodit černá hříbata při křížení se zbarvením Sorrel, Bay nebo Black. Následující černé hříbě bude uchovávat cream gen a bude schopno zplodit zbarvení Buckskin a Palomino (OHAApA, 2003).

Podle klasifikace barev, která se používá i u nás v ČR by se mohlo zbarvení Perlino, podle Jakubce (1999), přirovnat ke zbarvení Perleťový bělouš.

Srst perlina je téměř bílá (perleťové barvy, anglicky pearl). Od cremello se liší tmavší hřívou a ocasem. Pokud takoví koně mají bile odznaky, jsou na podkladě perleťové barvy viditelné. Koně s tímto zbarvením jsou pseudoalbíny. Mají v duhovce málo pigmentu. Skladba genů, které ovlivňují zbarvení Perlino: A- E- Ccr Ccr dd (Jakubec, 1999).

Zpracovala Veronika Kernová