Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Dotaz pro Václava Bořánka....

12. 6. 2006

DOTAZ PRO VÁCLAVA BOŘÁNKA.....

D
nešní dotazy nám zodpověděl pan Bořánek,který se věnuje horsemanshipu a pořádá pro nás kurzy, kde se snaží vysvětlit jak si máme nejlépe porozumět s našimi koníky..

                     
 

1. Zahlédli jsme Vás na Appa-stezce na El-Pasu, ačkoli si pamatujeme, že
jste se v posledních letech věnoval spíše Arabům. Proč ten zájem právě o
Appaloosy?
 
Máme v posledních týdnech ve své tréninkové stáji několik punťíků. Takže proto trošku ten zájem.
Dostali jsme úplně náhodou v posledním roce několik apauličníků k obsednutí (většinou začínáme tam, kde ostatní končí) a velmi nás překvapili. Jsou to bezvadní koně moc dobře se nám s nima pracuje.



2. Jaký je Váš názor na toto plemeno a jak hodnotíte český chov Appaloos?
 
Plemeno je to velmi zvláštní. Jsou to chytří koně a také velmi tvrdí - takže nedostanete vůbec nic zadarmo. Pokud se však apauličník rozhodne že jste jeho člověk - udělá pro vás cokoli na co stačí.
To je alespoň zkušenost kterou máme s těma pár koníkama, kteří k nám přišli.
Hodnotit český chov Appaloos mi nepřísluší a pravděpodobně to bude podobné jako všude jinde. Velké množství koní - dokonce plemeníků a chovných klisen, které jsem viděl, by vůbec neměli být zařazováni do chovu. Někteří koně byli evidentně špatně odchováni, někteří chovatelé preferují barvu bez ohledu na to, že používají chovný materiál který má hrubé nedostatky. Tohle vše bych kdekoli v zahraničí tvrdě kritizoval a odsoudil. U nás v Česku se však většinou klaním před odvahou a zaťatostí lidiček, kteří většinou bez finanční podpory vrhají veškeré své úspory do nákupu chovného materiálu i za cenu, že to většina z nich finančně dorovnává dalších několik let. Za to jim určitě dík.
 


3. Jak vidíte možnosti jejich sportovního uplatnění?
Vzhledem k tomu, že se v posledních letech čím dál více názorově rozcházíme s českou „profi“ scénou na způsobu obsednutí, přípravy a vlastního tréninku westernového koně, rozhodli jsme se že si vezmeme pár koní do tréninku a v příští sezóně vyrazíme po českých kolbištích. Vybrali jsme si k tomu právě apauličníky - vzhledem k tomu, že to nejsou zaprdlé mechanické loutky, ale je to kůň s vlastním názorem. Takže už to samo o sobě mluví o našem názoru na toto plemeno. Je fantastické, když existují koně, kterých se musíte napřed zeptat zda souhlasí s tím co na nich budete provádět. Pro mne je to opravdu lepší než koník, který od samého počátku se vším souhlasí. Jezdíme a trénujeme během roku na velkém množství koní a pokud je to moc „klídek“ přestává to být zajímavé.



4. Máte obrovské zkušenosti s araby, proto jaký je právě Váš názor na
křížení Appaloos s araby, quartery, nebo A1/1?
Tenhle problém se probírá téměř všude u Appaloos, u QH u PH a podobně. Dokonce jsme slyšel názor, že to nikdy nebude ono, pokud se nepoužije chovný materiál 100% čistý. Myslím si že to není až tak úplně pravda. V pedigree světových es najdete velmi často křížení právě s A1/1 nebo s arabem. U nás je to někdy jediná možná cesta pro lidi, kteří si nemohou dovolit koupit si koně za 300 000,-. Takže jsem určitě pro.



5. Na Appa-stezce jste byl ve společnosti Šamana a Báry Krýsové. Seznamte
nás více s těmito svými přáteli.
Šaman je bezvadný chlapík, který vlastní 15 Appaloos a nikdo o něm neví. Nikam nejezdí, nevystavuje, nesoutěží a hlavně neprodává, aby se nemusel dívat jak se koně v našich „profi“ stájích mrzačí. Vzhledem k tomu, že má krásné a chytré koně - rádi jsme se nechali přemluvit nějaké větší spolupráci a během měsíce června se někteří jeho koně přestěhují do našich stájí do tréninku. Přijel na jeden z mých kurzů a přitáhl mě k sobě domů takovým způsobem, že mě zůstával rozum stát. Po čase jsem zjistil, že je opravdu šaman a tyhle věci umí. Navíc je to bezva chlap a má oči jako baset.
Bára Krýsová je moje přítelkyně, žena, kolegyně, spolupracovnice - nevím jak to nazvat. Přijel jsem před dvěma lety na kurz do jižních Čech, ona přijela po deseti letech z Austrálie a můj kamarád sedlář Milan Nepustil když nás viděl pracovat prvně spolu v kruhovce mi řekl: „Vy dva patříte k sobě ať se vám to bude líbit nebo ne“. A tak jsem zůstal v jižních Čechách.
Bára je největší talent pro horsemanship jaký jsem kdy potkal. (Ona to jen neví a každému na potkání tvrdí, že neumí vůbec nic.)
Přečtěte si o ní něco na našich stránkách www.horsemanship a bude vám jasné, že něco má za sebou. Pracujeme spolu v jedné stáji, trénujeme, obsedáme, snažíme se dávat do kupy koně „lidožrouty“, nejezditelné vlkodlaky apodobně. Přesto že tyhle věci dělám už hodně let a hodně si věřím - některé „kousky“ bych bez ní asi nezvládl.



 
6. Svou knihou Horsemannship jste krásným čtivým jazykem seznámil čtenáře se
světovými "zaříkači koní", i se svým vlastním přístupem k výchově koní.
Nechystáte se dál podělit o své zkušenosti v nějakém dalším
pokračování?
 
Chystáme toho hrozně moc a v poslední době nevím co dřív.
Nejprve vyjde - asi tak do dvou měsíců doufám, kniha která se jmenuje „Zaříkávači koní“ a kde jsme trošku dali do kupy povídání o těch správných lidech kolem horsemanshipu. Je tam spousta českých bludů vysvětleno, jsou tam popsané některé osobní zážitky s těmahle lidma a některé úryvky z jejich knih, které stojí za to číst. Bude to bezva kniha a moc se na ni těším.
Dále pracuji už druhý rok na druhém díle své knihy a hodně to bolí. Něco vymyslím - snažím se to ověřit na svých kurzech zda to lidi pochopí, když zjistím že je to moc složité tak jdu a zjednoduším to a když to zjednoduším tak zas tomu nerozumím já a tak pořád dokola. Navíc občas musím velmi vážit co pustit mezi lid český a co ne. Párkrát se mi stalo, že některé věci ukážu a vysvětlím a za čas zjistím, že je lidi zneužívají k rychlejšímu „krocení“ svých miláčků. No snad se to povede.
V těchto dnech se pokoušíme natočit s klukama s České televize instruktážní DVD. Vznikají velmi pěkné záběry, ale bude to zase fuška to sestříhat tak, aby i začátečník pochopil co se děje. V pátek jsme točili na jedné farmě v severních Čechách, kde přitáhli tři divoké mustangy z pastvin. Koně kteří nikdy neviděli člověka. Paráda. Střídali jsme se s Bárou po půlhodině a do večera jsme na dvou z nich jezdili na třetím téměř. Těším se zda z téhle krásné práce bude něco vidět na filmu.
Dále překládáme knihu Bucka Brannamana - mámili jsme z něj autorská práva pěkně dlouho - a také dáváme dohromady fotky, které nám poslal. Krásná kniha - krásná práce. Ten chlap je světová jednička a doufám, že se kniha bude líbit.
K tomu připravujeme s Milanem NEPUSTILEM nový časopis, který se zatím pracovně jmenuje HORSEMAN. Měl by začít vycházet někdy začátkem roku a nebude to žádné čtení pro malé holčičky jako je v poslední době Jezdectví. Na to se těším.
Vzhledem k tomu, že nám nedávno jedna česká tréninková superstar, která trénuje nedaleko od nás, řekla že ten kdo něco umí jezdí na koni a ten kdo nic neumí tak o tom píše, přemýšlel jsem nad tím zda na tom není něco pravdy ...



 
Držte se a držím vám palce puntíkáči.
Pokud se vám něco z mých odpovědí nezamlouvalo klidně napište na naše stránky www.horsemanship.cz do návštěvní knihy nebo na mejlík
Pan Záliš mi před časem řekl: „Když už píšeš, tak piš tak aby co slovo to rána pěstí do držky“. A tak se snažím